Televizní versus knižní detektivka

Jelikož to vypadá, že mi čtení Původu od Irvinga Stona zabere dalších sto let, rozhodla jsem se napsat trochu netradiční příspěvek, který chci věnovat televizním a filmovým zpracováním mých oblíbených detektivek. K tomuto nápadu mě přivedl seriál Inspektor Rebus, který nyní běží na jedničce každý čtvrtek v noci a který byl natočen na motivy knih jednoho z mých oblíbených autorů - Iana Rankina.
Za jednoznačně zdařilé zpracování knižní detektivky do seriálové podoby považuji Vraždy v Midsomeru. Dokonce je to ten vzácný případ, kdy mi seriál připadá lepší než kniha. Herec John Nettles je v roli inspektora Barnabyho přesvědčivý - a navíc sympaťák. Má v sobě něco milého, ale zároveň navenek prostupuje i drsnější tvář nekompromisního policisty - nebo to alespoň dobře hraje. Po jeho boku se postupně vystřídají seržanti Gavin Troy, Dan Scott a nakonec detektiv konstábl Ben Jones, kterého jsem si oblíbila nejvíc. Zajímavé je, že v knižních předlohách jsem se setkala jen s Troyem.
Zatím bylo natočeno 15 sérií, přičemž ve dvou nejnovějších nahradil Johna Nettlese Neil Dudgeon a kupodivu to nebyla změna nepříjemná.
Seriál plyne příjemným tempem anglického venkova a hlavně - dopředu není známý vrah, což podněcuje fantazii a je to právě to, co mě na detektivkách baví nejvíc. Za mě palec nahoru!

Vraždy v Midsomeru, www.crimetimepreview.com
vepředu nový Barnaby, za ním starý a vzadu Ben Jones

Seriálová zpracování detektivek Agathy Christie u mě taky patří rozhodně k těm oblíbeným, ať už jde o Slečnu Marplovou či Hercula Poirota. Zvlášť bych ale chtěla vypíchnout film Vražda v Orient expresu z roku 1974, kde Hercula Poirota výjimečně nepředstavoval David Suchet, ale Albert Finney. Je to zase trochu jiné než klasický Hercule a rozhodně stojí za zkouknutí. V dalších rolích tam můžete vidět i Ingrid Bergman či Seana Conneryho. Během svého krátkého průzkumu jsem teď zjistila, že existují různá starší zpracování Slečny Marplové, takže mám úkoly pro další rok :-).

Z filmu Vražda v Orient expresu, www.ceskatelevize.cz

Dál chci zmínit filmové zpracování knih Stiega Larssona. Prvně byly natočeny tři švédské filmy, které byly oproti předloze takové docela soft a obecně na mě působily dojmem - ani neurazí, ani nepotěší. Zpracování, které mě dostalo do kolen, bylo to od Davida Finchera. Zpracoval pouze první z knih, tedy Muži, kteří nenávidí ženy, a na ty ostatní se prý ani nechystá. Je to škoda, protože výsledek je podle mě hodně povedený. Z filmu na mě dýchala stejná atmosféra jako z knihy. Nádhera!
No, a na závěr pár slov k seriálu zmíněnému v úvodu - Inspektor Rebus. Zatím jsem viděla pouze první díl - Apoštol a tak nějak nevím, jak to shrnout. Co se mi rozhodně nelíbilo je hlas myšlenek Johna Rebuse, který popisuje nad čím přemýšlí a co zrovna dělá. Já chápu, že je těžké zpracovat knihu, která se v podstatě celá motá okolo myšlenek poněkud samotářského inspektora. Ale komentovat každou prkotinu, kterou přece vidíme, není snad vůbec nutné! Rozhodně bych chtěla Inspektora Rebuse vidět v originále, protože dabing mi v tomto případě připadal jakýsi slabší (mělo to prostě divný zvuk) a dost možná proto ten špatný dojem. Každopádně už teď vím, že Rebuse, coby svou oblíbenou knižní postavu, jsem si představovala naprosto jinak a atmosféra, kterou mám v knihách Iana Rankina tak ráda, tomu prostě chybí. Ale zase na druhou stranu, možná, že až překonám nechuť poněkud konzervativního čtenáře, třeba se mi začne toto zpracování líbit. Minimálně mu dám ještě šanci :-).
Tak to je zatím vše, přátelé. A co vy a televizní/filmová zpracování vašich oblíbených knih?

Muži kteří nenávidí ženy, www.collider.com

Deprese a sníh

Knihu Sněhulák autora Jo Nesbo mám zapsanou jako dílo, které mě několikrát překvapilo. Prvně tím, že mě ze začátku navzdory všem očekáváním vůbec nebavilo, následně, když jsem pomalu začala podléhat zklamání, jsem zjistila, že to vlastně vůbec není špatné, a ke konci jsem se od čtení nemohla odtrhnout. I děj byl plný nečekaných zvratů a když už jsem si už myslela, že jsem vše pochopila, následně se ukázalo, že jsem nepochopila nic.
Příběh se točí kolem sériových vražd vdaných žen, které byly nevěrné a následně zabité obzvlášť surovým způsobem. Vyšetřování se ujme údajně jediný norský specialista na sériové vraždy - Harry Hole. Jak už to tak v severských detektivkách bývá, hlavní postava je workoholik s rozháraným osobním životem, který má navzdory podivnému vztahu k alkoholu nečekaně jasné a přesné úvahy.
Co se týká mého osobního hodnocení: Začátek byl na mě příliš zmatený a čtení mě začalo bavit až někde na straně 100, kdy jsem se konečně jakž takž zorientovala v ději. Druhá část mě zaujala o dost víc, přesto jsem knihu zavírala s tím, že autora Jo Nesbo zase až za chvíli, protože je tam na mě té psychologie přece jen poněkud moc.

kosmas.cz